Makáte na sobě, běháte, cvičíte, stravujete se zdravě, ale boky, stehna, lýtka ne a ne shodit. Je vám to povědomé? Možná se to netýká právě vás, ale vaší kamarádky nebo kolegyně.
Přibližně 10 % žen trpí lipedémem, který je často chybně zaměňován za obezitu. Oba stavy, obezita i lipedém, jsou sice spojené s nadměrným hromaděním tukové tkáně, ale vzájemně se liší příčinou vzniku, rozložením tuku, doprovodnými projevy a odpovědí na léčbu.
Tak si to pojďme společně objasnit…
Příčina vzniku obezity je všeobecně známá, všichni víme, že důvodem je především dlouhodobá nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Naproti tomu lipedém se zpravidla objevuje a zhoršuje během puberty, těhotenství či menopauzy – tedy v období, kdy dochází k hormonálním změnám v organismu ženy.
Také ukládání tuku má své typické črty. V případě obezity se tuk ukládá víceméně rovnoměrně po těle, včetně oblasti kolem vnitřních orgánů.
Na rozdíl od obezity je lipedém provázen mohutným, symetrickým zmnožením tukové tkáně od boků až ke kotníkům (v podobě „tepláků“). Může také postihovat i paže (od ramen až po zápěstí). To znamená, že trup a chodidla či ruce jsou obvykle nepostižené.
Kromě poruchy rozmístění tukové tkáně lipedém provázejí další projevy jako otoky, hlavně k večeru, zvýšená citlivost či bolestivost kůže končetin, někdy i křeče, sklon ke vzniku modřin i po lehkém bouchnutí, pocit těžkých nohou, hypermobilita, či různé projevy hormonální poruchy.
Co funguje na lipedém…
Terapie je během na dlouhou trať a vyžaduje trvalé nastavení vhodného životního stylu.
Základem pro léčbu lipedému je kompresní prádlo (punčochy, legíny), lymfodrenáže, správně dávkovaný pohyb, nutričně vyvážená protizánětlivá strava s důrazem na dostatečný přísun bílkovin s omezením tuků a sacharidů, pitný režim a dostatečný spánek.
Na koho se obrátit, když mám podezření na lipedém…
Na diagnostiku, léčbu či prevenci poruch lymfatického systému existují specializované zdravotnická zařízení – lymfocentra. Lékař – lymfolog na základě vzhledu, příznaků a anamnézy potvrdí lipedém, či jeho kombinaci s lymfedémem a určí stupeň postižení.
Toto klinické vyšetření může být případně doplněno o lymfoscintigrafii, kdy se pod kůži v prostoru mezi prsty (nohou či rukou) aplikuje kontrastní látka, díky které lze sledovat tok lymfy, čím se potvrdí i případný přidružený lymfedém.
Informovanost je prvním krokem…
Bohužel, lipedému je v současnosti i v odborném světě věnováno jen málo pozornosti. Možná i proto se ženy v touze shodit přebytečná kila upnou na diety či extrémní cvičení. Daří se zhubnout v oblasti břicha, prsou, obličeje, ale objem končetin zůstává nezměněn. Pravdou je, že lipedém reaguje na tento režim jen minimálně, někdy může být dokonce kontraproduktivní.
Pokud se lipedém přiměřeně neléčí, rozsah postižení se postupně zhoršuje. V pokročilejším stadiu se často objevuje lipolymfedém, který vzniká utlačováním lymfatických cév nadměrným zmnožením tukové tkáně spojeným s bolestí, otokem a sníženou mobilitou.
Klíčová je tedy včasná diagnostika a zahájení léčby. Právě proto je důležité, aby se o tomto onemocnění více mluvilo.
Pár obrázků závěrem…
Zdroj: www.shutterstock.com